Už je skoro konec ledna, což znamená, že za sebou máme jednu dvanáctinu roku. Chápete to? A to byl před chvíli silvestr, kdy se slavil konec roku minulého.
Letí to neskutečně a čím víc aktivit člověk má, tím je to snad ještě horší. My ten další rok máme nabitý, a tak mám pocit, že to zas bude jak mávnutím proutku. Nějak jsem kvůli rozjezdu vlastního pracovního webu, který si mimochodem můžete prohlídnou tady, neměla chvilku na to, abych si sedla a podělila se s vámi o ty naše plány na rok dva devatenáct. Tak tady to je..
Celkově si myslím, že tenhle rok bude hodně pestrý a dost bohatý, co se cestování týče. Bude to náročné, ale už teď se na to neskutečně moc těším. První dva dny nového roku jsme brouzdali ve vlnách Pacifiku a užívali si ostrovy Nové Kaledonie. O tom chystám samostatný článek, který bude plný kýčovitých fotek s tyrkysovou vodou a bílými plážemi.
Konečně ten náš vysněnej Zéland
Na Zéland se chceme podívat už snad od té doby, co vyšel první díl Pána Prstenů. Je to jedno z těch vysněných míst, které se nám nějak nedaří dobýt. Ale letos to konečně přijde a hned dvakrát.
Našim prvním cestovatelským dobrodružstvím bude objevování zákoutí severního ostrova, na který se chystáme v únoru. Zase s mini baťůžkem a jenom na 10 dní. Pořádný dobrodružství a pravej život v divočině (konečně zase v přírodě!) plánujeme na říjen/listopad. Jste z toho zmatení? Tak já vám to vysvětlím a těm, co už ví jen připomenu:
V březnu minulého roku (2018) jsme už podruhé zažádali o Working Holiday víza na Nový Zéland. Konečně se na nás usmálo štěstí a víza jsme získali! S těmito vízy získáváte možnost pracovat po dobu jednoho roku od doby vstupu do země. No a na ten vstup máte taky rok od doby, kdy získáte vízum. Tím pádem my musíme vstoupit na Zéland do března letošního roku, aby nám ta možnost pracovního povolení nevypršela. Tak si uděláme malou ochutnávku před tím, než to zabalíme v Austrálii a vydáme se tam na delší dobu. Sice nám tam pak už zbyde jen léto, ale to nám vůbec nevadí. Naopak.
Takže v únoru se vydáváme na roadtrip po severním ostrově Nového Zélandu. Budeme bydlet v autě. Nebude tam moc signál. Budeme v přírodě. A budeme jen sami dva.
Jih Austrálie a další roadtrip
V březnu nás čeká další dobrodružství, tentokrát s Martinovými rodiči. Tak jako jsme v záři projeli kousek pobřeží Austrálie s našima (odkaz tady), projedeme si další část s Martinovou rodinou.
Plánujeme jet na jih od Sydney, takže nás čeká Melbourne, známá Great Ocean Road a mnoho dalších nádherných míst. Zase budeme spát v obytným autě, po večerech hrát aktivity a přes den chytat bronz na těch nejkrásnějších plážích Austrálie. A taky si užívat času stráveného spolu, protože se uvidíme po pěkně dlouhé době. Neskutečný!
Konečně domů
Už je to dva roky, co jsme se nevyspali ve vlastní posteli, neviděli rodinu a kamarády a taky nevychutnali pravej půllitr českého piva. (Mimochodem tady v Sydney sice točené pivo najdete, ale asi chápete, že to není ono). Nemuseli jsme se dlouho rozmýšlet a na červen, kdy je v Austrálii nepříjemný podzim/zima, jsme se rozhodli letět domů. Na celé 3 týdny, což mi přijde celkem málo na to, co všechno chci stihnout.
V září balíme švestky
Podle toho, kolik teď vlastníme věcí by výraz „balíme pytle švestek“ byl výstižnější. V září mi končí škola, víza brzy vyprší a hádám, že velkoměsta budeme mít až po krk. Hrozně se těšíme, až všechno prodáme nebo podarujeme a každému nám zbyde jen jedna krosna. Hodíme ji na záda, vydáme se směr bush (rozumněj australská divočina) a zase budeme nějakou dobu žít na cestách. Plánujeme přelet do Tasmánie, kde nejspíš zůstaneme pár týdnů (možná jen jeden) a pak bychom chtěli hecnout zbytek Austrálie, který do té doby nestihneme navštívit. Z tasmánského Hobartu přeletíme rovnou do Brisbane, odkud vyrazíme na roadtrip až úplně nahoru. Tam, kde jsou ty nejkrásnější korály na světě, kde si chceme zkusit potápěčský kemp a kde ukončíme naše australské působení – Great Barrier Reef (Velký bariérový útes).
Letní Zéland
Cestovatelský maraton uzavřeme usazením na jižním ostrově Nového Zélandu. Severní budeme mít projetý z února, takže nám zbyde jižák, kde je i více možností práce na farmě. Kancelářskou práci a velkoměsto vyměníme za vesnický život uprostřed ničeho. Mám husinu jen si to představím. Pokud je tu mezi vámi někdo, kdo má zkušenost s prací na farmě na jižním ostrově, dejte mi vědět. Plánujeme si udělat malý průzkum a vybrat nějaké hezké útulné místo na žití. Preferujeme sběr třešní na menší, ideálně rodinné farmě, kde není moc lidí.
Rok dva devatenáct zakončíme na Zélandu a už teď se nemůžu dočkat, co přinese rok 2020. Ještě ani neskončil 2019 a já už myslím na 2020? To je trochu šílený ne? Ale víte co? Vím totiž, že nás čeká spousta nových věcí a vím, že ať skončíme kdekoliv, bude to mazec.
Abych se tady jenom nevytahovala se svejma hvězdnejma plánama, chtěla bych vám mimo jiné předat jednu message. Ohlédněte se za minulým rokem a zamyslete se, jestli jste udělali něco, co vás v životě posunulo dál. Třeba důležitý krok v kariéře, splnění cestovatelských snů, zapracování na svém zdraví nebo vybudování nového domova.. Cokoliv. Pokud se nemáte za co pochválit a být za co vděční, naplánujte si následující rok trochu lépe. Určete si cíle nebo si vytvořte sny, ať se máte za čím ohlédnout a pochválit sami sebe, že jste něco zvládli. Věřte, že z toho budete mít obrovskou radost a posune vás to o míle daleko..
Jestli vás zajímá cestování po Austrálii a Zélandu, sledute nás hlavně na Instagramu @motivimi. Rok 2019 bude jízda!
Díky!
Vaše Lucie
2 komentáře
To jsou úžasný plány! Já se podívat jen na jedno místo tak jsem šťastná až na půdu. Je skvělý, že si takhle plníte sny a za rok toho dokážete stihnout tolik. Tak ať vám vše vyjde nejlépe, jak to jde ;)
Ahoj Markét, moc děkujeme za podporu! Uznávám, že tenhle rok je trochu pestřejší.. :-D Věřím, že pokud chceš a budeš se snažit, taky to dokážeš. Měj se krásně a hodně štěstí!