Národní parky v Kalifornii

V národních parcích v Kalifornii jsme zažili hned několik extrémů. Z nejteplejšího místa v USA jsme se za pár dní dostali do mlhavého lesa, kde jsem jak blázen chodila zabalená v dece, protože jsme ještě neměli nakoupené zimní oblečení. Místní příroda je neskutečně rozmanitá a každý národní park je úplně jiný.

Death Valley

Kalifornii jsme zahájili v Death Valley. Do parku vede několik desítek kilometrů dlouhá silnice, která má konec v nedohlednu. Nikde nikdo. Jenom my, suchá poušť a v dálce hory. Po nějaké době se začal terén klikatit a konečně jsme viděli něco jiného, než jen vyprahlou zem. V infocentru jsme si napustili několik barelů vody a vydali se hledat nejteplejšší, nejsušší a nejníže položené místo v USA – Badwater Basin. 85,5 metrů pod hladinou moře jsme se procházeli po poli, které bylo pokryté solí. Na místě bylo 40 stupňů. A to byl prosim listopad. V létě to teda musí být sebevražda!

Sequoia

Ze 40 stupňů jsme v rozmezí dvou dnů přešli do stupňů deseti a mě samozřejmě v legínách a mikině byla zima. A tak jsem se zabalila do deky, nasadila rukavice a bylo. Počasí moc nevyšlo. Bylo mlhavo, deštivo a zima zalejzala pod nehty. Na druhou stranu mělo to takovou mystickou atmosféru a vlastně to nakonec byl docela zážitek. Sequoia stromy byly neskutečně obrovské. Připadala jsem si mezi nimi tak strašně malinká. Nejsou nejvyšší na světě, ale nejmohutnější. Překvapilo mě, že většina stromů byla alespoň z jedné strany spálená od ohně. To prý kvůli častým bouřkám doprovázenými blesky. Zajímavé je, že sequoie potřebují oheň k rozmnožování. Ten totiž otevře šišku na stromě a z ní vypadnou semínka na zem, ze kterých může vyrůst nový strom (nebo něco takového). Autem jsme dojeli na Travel Log, spadlý strom skrz který se dá projet autem. Poprosili jsme jeden pár o vyfocení. A oni to byli Slováci. Tady na konci světa, uprostřed lesa. Svět je malej. Skončilo to asi hodinovým povídáním o všech různých procestovaných i neprocestovaných místech, navzájem jsme si rozdali tipy a rady a jeli jsme dál. Další zastávka – General Sherman – nejmohutnější strom světa, který je starý 2700 let.

Yosemite

Yosemite byl úplně poslední národní park, který jsme se chystali v USA navštívit. Už jsme toho za sebou měli docela dost, takže jsem si řikala, že už mě asi nic nemůže překvapit. A světe div se, docela jsem čuměla. Yosemite je nádherný park obklopený obrovskými skalami. K prozkoumání je k dipozici nespočet stezek a hlavně je možné se kdekoliv pohybovat jen tak se svým autem, což taky není povolené všude. My jsme v Yosemite byli začátkem listopadu, takže jsme si užili krásné podzimní dny. Zastavili jsme na pár procházek mezi nádherně zbarvenými stromy, šli jsme na pár vodopádů a na jeden delší trek, který vedl do půlky cesty ke slavnému Half Dome. Příjemně promrzlý jsme si na konci dne uvařili polívku a našli místo na spaní mimo park. Shodli jsme se, že Yosemite rozhodně patří mezi ty nejkrásnější místa v USA. A kdyby se mě někdo zeptal, kdy je ideální doba k navštívení, řekla bych podzim. Vodopády sice nejsou tak velké, ale ty podzimní barvy stojí za to.

Lucie