Už je to nějaký pátek, co jsem napsala poslední článek, a tak bych Vám chtěla trošku vysvětlit proč. Dobrovolně jsem si dala pauzu, protože jsem nějak nebyla spokojená se svým obsahem. Hodně jsem přemýšlela, jestli vůbec pokračovat v tom, co dělám. Jestli se na psaní nějakých článků nevybodnout a prostě to vzdát. Ale pak jsem si vzpomněla na to, proč jsem vlastně s tím vším začala a uvědomila jsem si spoustu věcí.
Už je to pár let, kdy jsem se rozhodla založit si blog. Bylo mi jedno, že cestovatelských blogů už je miliarda a že prostě budu další jehla v obrovské kupce sena.
Měla jsem pocit, že musím někomu vyprávět všechny ty zážitky. Často jsem byla daleko od rodiny a kamarádů, kterým bych jinak dopodrobna převyprávěla ty nejlepší i nejhorší chvíle, co jsme na cestách zažili. A já tak moc ráda vyprávím, přeháním a ukazuji fotky.
Chtěla jsem pomáhat a dávat rady lidem, kteří se třeba chystají na stejná místa.
Chtěla jsem ukázat, že cestovat se dá i bez milionů na kontě, protože my to jednou zkusili a pak už si našli cestu, jak v tom pokračovat.
Spousta lidí (tehdy ještě u nás ve škole) říkalo, že by hrozně rádi někam vyjeli, ale nemůžou, protože tohle a támhleto. A tak jsem chtěla psát motivační články a prostě trošku popostrčit ty, kteří taky chtěli někam jet, ale nemohli nebo nevěděli jak na to. Taky jsem chtěla ukazovat, že úplně každý z nás máme stejné možnosti a že výmluvy dokáže vymyslet každý, ale né každý najde vždy tu správnou cestu.
Tady je úplně první příspěvek na Instagramu.
No a co z toho nakonec vzniklo?
Blog jsem založila, když jsem byla na studijním pobytu v Řecku. V té době jsem měla hrozně moc volného času, což byl možná taky jeden z důvodů, proč jsem se do toho pustila. Už tenkrát to byl můj čtvrtý výjezd přes program Erasmus, a tak jsem měla pocit, že celkem dost cestuji (teď to samozřejmě vidím trochu jinak). Už v té době mi psalo pár lidí ze školy, jak to dělám, že jsem pořád někde pryč a zároveň furt studuji, jaká místa bych na Erasmus doporučila a tak dále. Myslela jsem, že o tomhle všem bude můj blog. Že budu rozdávat rady, inspirovat, motivovat (od toho i ten název). Povedlo se to možná do jisté míry. Vím o lidech, kterým moje články a sdílení pomohly, ale zdaleka jich není tolik, kolik jsem čekala. A teď bych vám ráda vysvětlila proč..
Vím totiž, že jsem do toho nedala všechno.
Od Řecka je to dva a půl roku a za tu dobu jsem čekala, že se s blogem posunu mnohem dál. Jenže.. Měla jsem obrovské pauzy. Psala jsem články jen když se mi chtělo a bylo mi jedno, že nic nesdílím třeba i několik měsíců. Říkala jsem si, že to dělám pro sebe, tak si to budu dělat kdy chci a jak často chci. Kolikrát jsem se i bála reakcí. Co na to budou říkat lidi, co mě znají.. Budou si ťukat na čelo, jak jsem strašně naivní, že tohle všechno bude někdo číst . Že chci prorazit na české blogové scéně a bejt mezi elitou. Nic z toho samozřejmě pravda nikdy nebyla a ani nebude. Bála jsem se, že se to nebude líbit kamarádům nebo rodině, na kterých mi záleží. Ale pak jsem si uvědomila, že je čas začít myslet na sebe, a ne na to, co si myslí ostatní. Trošku jsem změnila svoje přemýšlení a začala jsem si říkat, že pokud člověk dělá něco, co ho baví, je úplně jedno, co si myslí ostatní. A mám pocit, že moje rodina a kamarádi tady pro mě budou, ať píšu články nebo ne..
Takže jsem si řekla, že takhle to prostě dál už nejde. Pokud chci něco předávat, musím se tomu věnovat naplno, a ne na půl. Možná tady jsou lidi, kteří čekají na další inspiraci nebo právě na to nakopnutí. Jsou tady určitě i lidi, který baví sledovat někoho, kdo si plní svoje sny. Jsou tady i tací, kteří si rádi čtou příběhy ze života obyčejných lidí jako jsme my s Martinem, aby viděli, že cestování není vždycky perfektní a že i my děláme chyby a nemáme ten život vždycky růžový, jak to může třeba z Instagramu vypadat.
A tak jsem se rozhodla tohle všechno zlepšit. Chci víc sdílet, užívat si psaní článků nejen o cestování a taky s Vámi komunikovat. Chci rozjíždět diskuze a poslouchat názory ostatních. Nebojte se komentovat, kritizovat a ukázat svůj názor, i když se třeba nebude shodovat s tím mým. Chtěla bych se i vyjadřovat k aktuálnímu dění na sociálních sítích, ve světě a tak podobně (ale politické debaty ode mě nečekejte). Chci psát o všem, co mě zaujme. Nebudu sdílet jen cestovatelské tipy a články o místech, které jsme navštívili.
První fotka na Instagramu, na které jsme s Martinem spolu
Všechno tohle bude rozděleno do třech kategorií. Kategorie Na cestách bude podobná tomu, co jsem sdílela do teď. Bude plná fotek z našich výletů, roadtripů a zajímavých míst. Budu se tam trochu vychloubat, kde všude jsme byli, ale tím samozřejmě i inspirovat. A můžu už teď říct, že se máte na co těšit. Konec roku 2018 a celkově 2019 bude cestovatelsky dost pestrý.
Rubrika Aktuálně bude obsahovat články o dění okolo nás. Budu psát o tom, co mě zaujme na internetu, budu sdílet zajímavá videa nebo odkazy na ostatní weby. Chci rozvádět diskuze a hodně se ptát na Váš názor na určitý věci. Chci se s Vámi víc propojit a sledovat Vaše reakce. Chci abychom se navzájem inspirovali a dávali tipy, triky apod.
No a taky bych s vámi chtěla sdílet svůj pohled na život, psát o věcech, které mi dělají radost, ale i ty, které mě štvou. Tohle všechno najdete v kategorii Ze života.
Už když píšu tento článek, naskakuje mi spousta nápadů na další sdílení. Zároveň se trochu bojím, že se vám to nebude líbit. Možná o některé z vás přijdu, nebo naopak nás tu bude víc. To je teď ale jedno. Jdu do toho a chci se něčemu věnovat naplno, dělat něco, co mě baví (doufám, že mě to bavit fakt bude) a chci vytvořit komunitu lidí, která se bude navzájem nakopávat. Možná si zase říkáte, že takových tu už bylo hodně. Je pravda, že každej druhej, kdo vyjede do zahraničí, zakládá blog. Jenže ne každej u toho vydrží! A to je právě to zásadní. I kdybych měla psát jen pro pár z vás nebo inspirovat jednoho jediného člověka, bude to stát za to. Budu psát přesně tak, jak bych Vám to řekla naživo. Nespisovně, tak jak opravdu mluvím a jak mi to zrovna přijde pod ruku.
Teď bych vás chtěla o něco poprosit. Pomozte mi tohle všechno rozjet a udržet to, co spolu společně vybudujeme. Sdílejte, komentujte, protože to je ta nejlepší zpětná vazba a pokud se neradi sdílíte na veřejnosti, napište mi email nebo do zprávy na Facebooku/Instagramu. Mimochodem tam mě určitě sledujte. Budu sdílet všechen obsah, který se nevejde sem na blog. Příspěvky zatím píšu v české i anglické verzi. To hlavně proto, že mám spoustu kamarádů v Americe (a vlastně nejen tam), kteří by mě bombardovali zprávami, kdyby příspěvkům nerozumněli. Většinu dění a běžný věci z každodenního života budu ukazovat na Instastories. Fotky budu sdílet na hlavní kanál na Instagramu a ty samé příspěvky se objeví i na Facebooku. To aby i ti, co nemají Instagram, byli v obraze.
Díky za to, že jste dočetli až do konce a budu se moc těšit na reakce.
Mimochodem jak se Vám líbí nový web? Slibuji, že tohle už je finální podoba. Hledala jsem něco jednoduchého a zároveň vhodného pro fotky, protože těch tady bude dost. Postupně ještě plánjuji doladit sekci O MNĚ.
Mějte se krásně
Lucie
4 komentáře
Luci jsi nadšenec a je dobře, že jsi to nevzdala !!! Myslím, že je to úplně super, když se ( povětšinou mladí ) lidé inspirují vašimi zážitky a zkušenostmi. Že jim fakt dokazujete, že pokud někdo něco chce a jde si za tím, tak toho docílí !!! Pro nás starší a rodinu jsou to informace, které si takto do detailů a protkané vašimi pocity a názory, nestíháme při internetových hovorech říct….navíc doplněné krásnými fotkami!!! Jen tak dál !!!
PS:
Trochu mi v Tvé nové verzi chybí ta romantika, která na mne sálala z té předešlé formy blogu, ale to je pouze můj názor ;-)
Díky moc za hezký komentář. Romantika tady bohužel už není, protože Martin psaní vzdal.. Tak mi už jen asistuje při focení a pomáhá s nápady. :-) Díky za podporu!
Super, už se těším na nové články. :)
Díky Simčo. První přijde už tento týden.. :-)