Už je to nějaký ten pátek od doby, kdy jsem začala psát blog. Vlastně jsme začali oba. Já i Martin. Naše první krkolomné články ukazovaly, že moc nevíme, jak na to. Postupně jsme psaní vypilovali a nakonec jsem u toho zůstala jen já. Trvalo to dlouho, ale články se začaly líbit a mě to postupem času začalo bavit víc a víc. Zprávy, které mi jednou za čas přistanou v mailu, mě vždycky tak neskutečně zahřejou. Nejsem žádná velká blogerka, ale baví mě to. I kdybych měla inspirovat jen jednoho jedinýho člověka k tomu, aby si sbalil saky paky a vydal se do světa, má to pro mě smysl. Je vás tu víc a víc a tak si řikám, že je čas se trochu představit. Pro vás, kteří tu nejste od začátku a moc nás neznáte. Tady je pár řádků…
♡
Spolu a usměvavý, to jsme my. Dva blonďáci, co se honí za zážitky a užívají života za hranicemi domova. A svojí komfortní zóny.
♡
Portugalský Lisabon nás dal dohromady a od té doby se už víc jak 5 let touláme po světě. Lidi se nás často ptaj, kde se nám líbilo nejvíc. A my, že Lisabon. A oni, že to chápou, že je to fakt hezký místo. A my, že město je to hezký, to jo. Ale hlavně, je to “naše” město. Tak proto…
♡
Za tu dobu jsme žili v 5 různých státech světa a momentálně jsme se zasekli v Austrálii. Už druhým rokem. Neplánovaně.
Letos v říjnu vyrážíme okusit vesnický život a pravý vanlife na Zéland. Budeme pracovat na farmě, užívat přírody, bydlet v autě a budeme dělat všechny ty další super cool věci, který k tomu patří.
♡
Milujeme kafe a dlouhý nedělní rána s banánovejma palačinkama a dobrým seriálem.
♡
Jsme docela sportovci. Každou chvíli se nadchneme pro něco jinýho. Jednou mě tak bavilo fitness, že jsem si vystudovala školu v Austrálii a získala certifikaci na osobního trenéra. Momentálně machrujem s tím, že jsme se naučili surfovat. Joo a miluju jógu. Nejen proto, že to teď hodně frčí. Ale prostě miluju.
♡
Chceme být nezávislí, mít každej svůj dream job a žít uvolněnej a pohodovej život. Pracujem na tom a (teď pozor!) jdeme si za svými sny. Klišé ze všech nejklišovatějších, ale pravdivý.
♡
Ještě před pár lety bych si ťukala na čelo, ale našla jsem se v kódech. Dělám webové stránky a po večerech čtu místo knížek HTML soubory. Teď kecám, ale fakt mě to baví. Martin se hrabe v akciích, komoditách, spreadech a podobných pro mě těžko pochopitelných věcech. Naše debaty se točí okolo toho, jaké kódy použít nebo jak se daří pěstování kávy a pšenky.
♡
Pak máme ještě každej takovej svůj mini sen. Martin touží po útulným stylovým foodtrucku, kde bude se svým kámošem Honzou dělat ty nejlepší burgery světa. Já si zas na důchod pořídím malou kavárnu, kde budu celý dny vysedávat a číst knížky. Joo a Martin chce taky jednu knížku napsat.
♡
Máme moc rádi jídlo. Všechno jídlo – zdravý, nezdravý, český, americký, slaný, sladký (i když to zas tolik ne) a třeba i veganský. Patříme k těm, co můžou jíst (skoro) všechno a nepřiberou. Tahle skvělá vlastnost se sice věkem trochu vytrácí, ale ještě pořád dobrý.
♡
Hory nebo moře? Za nás za oba sto procentně moře. Víc k tomu nemám co říct.
♡
Nemáme moc věci. Všechno zvládneme sbalit do dvou krosen. Teď momentálně ješte vlastníme gauč, pár kusů nábytku, skútr, auto a asi tak dvě tuny nářadí. Ale nemůžu se dočkat až to všechno v říjnu prodáme a zase vyrazíme “na lehko”. Ten pocit, kdy mě nesvazuje hromada věcí, ten na tom mám nejradši.
♡
Nejdýl v kuse jsme spolu byli přes dva měsíce. Bydleli jsme v autě a cestovali po Americe. 7 dní v tejdnu, 24h denně, chápete to? Když najdete člověka, s kterým tohle dokážete, zvládnete spolu už všechno na světě.
Máme moc rádi přírodu a tak se snažíme bejt víc eko, bio, raw a zero waste. Respektive já jsem ten iniciátor, kterej si o tom čte, zajímá se a posílá to dál. Martin aktivně naslouchá a většinou souhlasně přitakává. Získané poznatky pak poslušně přenáší s mojí pomocí do praxe. Naučila jsem ho nepít z plastový lahve, nosit si vlastní kelímek na kafe, recyklovat a nepoužívat toaleťák (to samozřejmě kecám).
♡
Jsme vystudovaní ekonomové. Jeden chodí domů jako špinavej dělník a druhej si dost dlouho užíval (opravdu od srdce užíval) práci v kavárně.
♡
Máme obrovské pouto k rodině a žít daleko je sakra těžký. Často slýchám, že Martin je rodinný typ. Hlavně v moment, kdy se rozhodne strávit páteční večer doma a nezapomene mi to několikrát připomenout. “Koukej miláčku, vždyť já už ani do tý hospody nejdu. Jsem fakt rodinnej typ, doufám, že si toho vážíš..” Jenže von fakt je.
♡
Nesnášíme ruch velkoměsta (ha, druhej rok v Sydney, jakej paradox). Pocházíme z malého města a přírodu k životu potřebujem mnohem víc, než jsme si mysleli.
♡
Chceme žít v Čechách! U rodiny, tam, kde je dobrý pivo a nádherný lesy. Hlavně v létě. Zima, ta nás v Čechách vůbec nebere. Tak třeba léto doma, zima někde v teple?
♡
A to by asi bylo vše z našeho rychlo představení. Zajímá vás něco dalšího? Nechte nám komentář a berte to všechno trochu s nadhledem.
Přeju hodně úsměvu a ať se daří!
Lucie