Havajské cestování – ostrov Oahu

Z největšího ostrova na Havaji jsme se po týdnu přesunuli na ostrov Oahu, na který jsme měli jen pár dní. Na letišti jsme si (tentokrát bez problému) půjčili auto a vyrazili k hostitelům, které jsme našli přes Couchsurfing. Mike a jeho rodina nás mile přivítali a připravili nám soukromý pokoj s koupelnou. Když tak nad tím přemýšlím, naše zkušenosti s Couchsurfingem byly zatím jen pozitivní a kolikrát jsme se měli lépe než někde v hotelu. Více o Mikovi a Lily jsem psala v minulém článků, který si můžete přečíst tady.

Jako první nás Mike poslal na pláž, která byla kousek za „naším“ barákem. Unavení a nevyspalí jsme hned usnuli a z pláže nás vyhnal déšť. Až když jsme se odpočati pořádně rozhlídli kolem, zjistili jsme, že to byla asi jedna z nejhezčích pláží vůbec. Voda byla neskutečně tyrkysová, nikde ani noha a na sněhově bílém písku se povalovaly staré kokosy. Po cestě zpátky jsme potkali jednu paní, která se s námi dala do řeči. Díky ní taky vznikla tahle fotka, kde se oba šklebíme jak blázni. Není perfektní, Martin na ní nemá nohy a vlastně je i trochu rozmazaná, protože se paní lehce třásla ruka, ale já ji mám ráda. Vždycky když se na ní podívám, vzpomenu si na tu havajskou pohodu a na to, jak jsme byli spokojeni.

Později jsme vyrazili směr Honolulu. Z východní strany ostrova se do Honolulu jede kolem nádherně zelených kopců, které jsou hlavní dominantou ostrova. Většinou se v nich honí mraky a všude kolem je mlha, která všemu dává grády a tvoří tu správnou atmosféru. Bohužel odtud nemám moc fotek (vlastně ani nevím proč), ale zpětně si říkám, že to byla asi nejhezčí část ostrova. To samé se bohužel o Honolulu říct nedá. Je to město plné hotelů, barů, různých restaurací a obchůdků. Zkrátka pravé turistické místo, které nás nikterak nenadchlo. A to nemluvím o známe Waikiki Beach, která byla totálně přelidněná i k večeru, kdy sluníčko sláblo a jemně poprchávalo. Asi je taky dobré říct, že jsme na Havaji byli před Vánoci. Vánoční nálada byla cítit snad jenom v Honolulu. Ze všech koutů na nás vyskakovaly kýčovité vánoční ozdoby, řetezy a barevné přeplácené palmy. Nějak mi havajská a vánoční atmoféra nešla dohromady.

Večer jsme pro Mikea, Lilly a kluky uvařili večeři a u vína jsme si několik hodin povídali o cestování. Je zvláštní, jak si člověk dokáže tak rozumět s lidmi, který nikdy před tím neviděl a kteří jsou o minimálně jednu generaci starší. Druhý den nás vzali na snídani do jejich oblíbeného podniku. Trvali na tom, že nás pozvou a musím říct, že to byla jedna z nejlepších snídaní, co jsme kdy měli. Pomalu nám slehlo a my se vydali na sever ostrova na Sunset Beach, kde se zrovna konal světový šampionát v surfování. Po cestě zastavujeme na pláži u silnice, kde se líně povaluje obrovský tuleň.

Na Sunset Beach nějakou dobu pozorujeme surfaře, než nás opět vyženou kapky. V zimě je na Havaji hlavní surfařská sezona, takže jsme měli možnost vidět fakt obrovský vlny. I když to chvílema přeci jen bylo na koupání, oceán byl tak divokej, že koupání ve vlnách bylo zakázané. Celkově jsme na Oahu neměli moc štěstí na počasí, ale snažili jsme si to i tak užít na plno.

Po cestě zpátky zastavujeme u Giovanni trucku, který je proslulý svými výbornými krevetami s rýží. Auto vypadá staře a zašle, ale na jídlo čeká nekonečná fronta lidí, což je vždycky dobré znamení. Objednali jsme si pálivé krevety na česneku a bylo to jedno z nejlepších jídel, co jsme tady vyzkoušeli. Na Havaji dost frčí food trucky, které majitelé vyzdobí různými malbami nebo potisky. U silnic jsme neustále naráželi na stánky s čerstvým ovocem, kde dělají zmrzlinu nebo smoothie. A mě tohle hrozně bavilo.

Poslední den se vydáme na západ ostrova. Cesta vede skorou celou dobu po pobřeží. Docela nemile nás překvapí neskutečné množství bezdomovců, kteří se svými stany okupují pláže. Pamatuji si, že nás pár lidí upozorňovalo na bezdomovce ještě něž jsme na Havaj jeli. My jsme je viděli jen v této části, ale za to v hojném počtu. Byly to doslova kolonie a řekla bych celé rodiny, které si udělaly domov ze všech různých krámů, které po ostrově našli. Musím říct, že to celkem zkazilo dojem a taky pohled na tu přírodu kolem. Jeli jsme až na úplný západ a zastavili na jedné z pláží, kde nikdo nebyl. Řádili jsme ve vlnách a užívali si posledních pár hodin na Havaji. Sůl a písek jsem měla všude, ale v tu chvíli mi to bylo úplně jedno. Nikam jsme nespěchali.

Poslední večer jsme si s naší hostitelskou rodinkou užili na plno. Dlouho jsme seděli, kecali a nám se po těch pár dnech vůbec nikam nechtělo. Mike a Lilly se s námi příjemně rozloučili, a ještě nám jako dárek dali knížku a trička. Tahle rodina byla neskutečná. Pro nás druhá zkušenost s Couchsurfingem a opět to byla pecka. Mike nám později prozradil, že my jsme byli jejich první hosti. Sám měl celkem strach, že mu přijedou do domu podivní batůžkáři nebo nějaké špindíry. Přeci jenom mají malé děti, takže strach byl asi na místě. Ale šli do toho! A nakonec byl rád, že mu přijeli tak milí lidé jako jsme my dva.

Oahu je malý, ale nádherný ostrov. Tak moc odlišný od Big Islandu, že snad ani nevěřím, že jde o jeden stát. Jediné, co jsme na Oahu minuli je Stairway to Heaven. Dodneška toho docela lituji, protože si myslím, že to je jedno z top míst na Havaji vůbec. Přemýšleli jsme o tom a ptali jsme se místních. Oni nás od toho zrazovali hlavně kvůli počasí a taky kvůli tomu, že je místo oficiálně zavřené, takže hrozila i vysoká pokuta. Až zpětně jsem vysledovala, že se vstup dá nějakým způsobem obejít a že tam vlastně chodí celkem dost lidí. No tak třeba příště to vyjde.

Havaj byl jeden obrovskej zážitek. Tohle místo vůbec nebylo v plánu, a tak nějak se nám připletlo do cesty. Možná proto jsem neměla žádná velká očekávání. Možná proto jsme si dopředu nic moc nezjišťovali a o spoustě místech se dozvěděli až na místě. A mělo to svoje kouzlo. Bylo úžasné strávit dva týdny mezi místními a vyzkoušet si konečně i jiný způsob cestování. Ale hlavně co je důležité zmínit, Havaj není jenom o krásných plážích (těch mimochodem na Havaji zas tolik není, jak si každej myslí), ale především o přírodě a lidech..

Tak Aloha a Mahalo!