Naše další cesta

motivimi (3)
Vzpomínáte na článek o našich plánech na rok 2016? Pokud ne, pusťte se do něj ještě před tím než budete pokračovat přečtením článku dnešního. Tady je: www.motivimi.cz/nas-plan-na-rok-2016/

Nekonečné čekání

Už je to několik měsíců, co čekáme, zda se na nás usměje štěstí a do mailu nám přistane pozvánka k vyplnění víza do Kanady. Jak už víte, imigrační oddělení vydává víza náhodně, takže je strašně malá pravděpodobnost, že ho dostaneme oba. Snažíme se však být optimištičtí. Noci z pondělí na úterý jsou bezesné, protože právě v tuto dobu se rozdávají pozvánky. Každé úterý se probouzíme s nadějí, že to určitě klapne.

Šťastlivec je jen jeden

Je březnové úterní ráno a já si vychutnávám snídani. Ten den (ani nevím proč) jsme ráno vůbec nezkontrolovali email. V tu chvíli se mi rozdrnčí telefon. Na druhím konci Martin, který mi právě oznamuje, že dostal pozvánku k vyplnění žádosti o kanadské vízum! Mám hroznou radost a v duchu si říkám, že náš sen se pomalu ale jistě přibližuje. Následujícíh pár týdnů jsme jako na trní. Nový systém získávání víz se protahuje na několikaměsíční čekání a mě začíná mizet úsměv z tváře.
motivimi (1)

Plán B zamítnut

Jak už víte z článku o našich plánech, plán B bylo žádání o víza na Nový Zéland. Ten jsme však ještě před spuštěním procesu žádání víz zavrhli. V únoru se nám vrátil kamaráda z ročního pobytu právě na Zélandu, takže jsme měli informace o práci, bydlení a celkově o životě právě tam z první ruky. Chtěli jsme jet začátkem června, jenže zrovna v tuhle dobu je na NZ zima, takže je strašně těžký (ne-li) nemožný sehnat práci.

Co teď?

Je začátek dubna, stav takový, že Martin má vízum do Kanady a já stále nic. Projížděním různých webů a skupin plných lidí sdílejících své zážitky a postřehy o práci v Kanadě narážíme na různé pracovní nabídky. Po pár dnech a vyčerpávajícím pohovoru se Martin zavazuje k práci na 2,5 měsíce ve městě Kelowna v kanadské provincii Britská Kolumbie.
motivimi řecko

Čas je náš něpřítel

Čas letí neskutečným tempem. Je půlka dubna a já přestávám být optimistická co se víza týče. Plány byly společné, ale jelikož se nám do cesty postavila úředničina, musíme se přizpůsobit. Začíná jaro a já si představuji ten moment, kdy Martin v létě odlétá směr Kanada a já zůstávám v ČR. Řeknu vám, že pro mě je to strašná představa. Oklepu se a začnu vymýšlet nový plán (řekla bych, že už je to plán snad H).

Výsledek?

Přihlašuji se na program Work and travel, mám pohovor, jsem přijata a v půlce června odlétám na 4 měsíce směr USA. To všechno jsem zařídila opravdu za půl vteřiny dvanáct. Naše cesty se znovu rozdělí, ale né na dlouho. Věřím, že to zvládneme. Určitě mnohem líp, než kdyby jel jen jeden z nás. Pořád ještě můžu jet do Kanady na turistické vízum. A ode mě ze Severní Karolíny to bude přece „jen“ 4000 km. Tak proč toho nevyužít? :-)
north carolina (1)
 

Co to znamená pro vás?

Spoustu nových článků, fotek a možná i videí jak z Kanady, tak z USA. Dvojitá dávka zážitků z různých zemí, o různých lidech, o různých zaměstnání. No nevim jak vy, ale já se na to neskutečně moc těšim.
kelowna
Tak hezký den všem a nezapomeňtě dělat pro plnění svého snu maximum!
podpis-lucie-motivimi

Sdílej článek: „Naše další cesta“

One Reply to “Naše další cesta”

  1. Štastnou cestu a spoustu nových zážitků oběma. :-) Potkej jen samé dobré lidičky.

Napsat komentář