Národní parky na západě USA

Západ USA a hlavně národní parky byly hlavním cílem našeho roadtripu. Čím víc jsme se blížili, tím víc jsme byli natěšeni. Na přírodu, na všechna ta nová místa a na zážitky, kterých bylo mraky. Naplánovali jsme si začít Grand Canyonem, projet okruh národních parků v Utahu a skončit v Nevadě, kde jinde než v kasinu ve Vegas. Toť vše. Nic víc jsme dopředu připraveného neměli. Nejlepší je všechno naplánovat až na místě, kde se můžete zeptat místních, zajít do info centra, kde dostanete i mapku a hlavně, kde mají aktuální info o daném místě. Tak nějak jsme všechny národní parky projeli podle chuti a jak dovolilo počasí. Když se nám někde líbilo, trošku jsme se zdrželi, ale na žádném místě jsme nestrávili více než dva dny. A podle mě to bylo tak akorát!

Grand Canyon

Obrovský, krásný ale přelidněný. Je to park, na který jsem se těšila asi úplně nejmíň. Právě kvůli tomu, že je hodně profláklý. Vybrali jsme si South Rim Trail, který nebyl vůbec náročný. Byla to v podstatě procházka po hřebeni, odkud byl nádherný výhled do celého kaňonu. Stezka je poměrně dlouhá, a tak na každých pár stovkách metrů je zastávka busu pro turisty. Je zdarma a je možné na něj kdykoliv naskočit a zase z něj vystoupit. Nejdřív mi to přišlo jako super nápad, ale je to asi taky důvod, proč právě do Grand Canyonu jezdí tolik lidí. Nemusí chodit žádné složité treky. Prostě si jen ze zastávky udělají pár fotek a jedou dál a za poměrně krátkou dobu toho vidí docela dost. Když pominu ty davy lidí (ano i v říjnu!) musím říct, že tehle národní park mi párkrát dech vyrazil. Kaňon je neuvěřitelně obrovský, členitý a nádherně různorodě zbarvený. Připadala jsem si v něm strašně malinká. Jeho monstrózní velikost není ani na fotkách pořádně vidět, takže za mě určitě zajímavý zážitek.

Horsehoe Bend

Druhý den jsme se na východ slunce vydali na Horseshoe Bend, které se po česku říká podkova. Vždycky jsem si myslela, že tohle místo je součástí Grand Canyonu, ale je to vlastně úplně samostatný spot za hranicí parku nedaleko městečka Page. Vzbudili jsme se do poměrně chladného rána, tak jsme poprvé trochu vymrzli, ale myslim, že to stálo za to! Podkova je natočená směrem na západ, takže si myslím, že východ slunce je asi hezčí. Sluníčko vycházelo za námi a na skály házelo nádherné ranní světlo.

Monument Valley

Než jsme se vydali směr Utah, zastavili jsme se na hranici s Nevadou, kterou tvoří jezero Powell. Nádherné místo mezi kaňonama, kde jsme si jen tak po ránu relaxovali a trochu se vzpamatovávali z nezvyklého vstávání. Monument Valley jsou rudé špičaté skály, které dohromady tvoří jedinečnou krajinu. Tohle místo patří do indiánské rezervace, takže je možné spát přes Airbnb třeba v týpýčkách se skvělým výhledem. My jsme samozřejmě měli auto, takže jsme ubytování nepotřebovali.

NP Arches

Další dny jsme se vydali směrem na sever, kde je NP Arches. Už podle názvu je známý skalnatými oblouky, které dokázala příroda nějak vytvořit. Chtěli jsme z parku vidět co nejvíc, proto jsme šli více kratších treků. Arches mě hrozně bavil! Oblouky a skály byly tak rudé, že jsem chvílema nevěřila, že taková barva může v přírodě být. Park nemá žádnou veřejnou dopravu, takže se v něm můžete pohybovat v podstatě , jak chcete. Na několika místech je kempovací zázemí se stolama, záchodama a třeba i grilem. My jsme si ke konci dne jedno takové místo našli a při západu slunce jsme si uvařili večeři.

Bryce Canyon

Bryce je národní park, o kterém jsem absolutně nic něvěděla. Takže jsem vlastně ani neměla páru, co od něj čekat. A musím říct, že me hodně příjemně překvapil. Bylo to jedno z těch míst, kdy jsem koukala doslova s otevřenou pusou. Hned první pohled na vápencové skály mi vzal dech. Jsou (zase) rudě zbarvené, ale tentokrát se mísí se sněhově bílým vápencem. Kombinace působení vody, sněhu, eroze a jánevimčehovšehoještě vytvořila tyhle nádherné špičaté útvary. Stezky v parku jsou propojené, takže si každý může zvolit náročnost podle sebe. A třeba se i v půlce rozhodnout, že si cestu zkrátí. Bryce každý doporučuje na západ slunce. My neměli štěstí, protože byly mraky, ale věřím, že to musí být super podívaná.

NP Zion

Dalším nezapomenutelným místem byl Zion. I přesto, že je od ostatních parků (na americké poměry) kousek, je úplně jiný. Vysoké skály, které brázdili horolezci, řeka tvořící centrum parku a zeleno-oranžovo-žluto zbarvené stromy, které dodávají pravou podzimní atmosféru. Po parku opět jezdil svoz, tentokrát by to bez něj nešlo. Rozvážel na začátky hiků nebo treků, které nejsou autem přístupné. My jdeme na pár menších procházek a nakonec sedáme u řeky, kde relaxujeme a dokonce taháme i knížku! Nikde nikdo, jen my dva, sem tam nějaká veverka, čerstvý podzimní vzduch a nádherná příroda. Nemůžu se na čtení soustředit, a tak se s foťákem jen tak procházím okolo.

Las Vegas

Tolik dní strávených v přírodě bylo potřeba vykompenzovat zase nějakým tím městem. No a Vegas jsme přeci nemohli minout! Strávili jsme tam jednu noc, která ale rozhodně stála za to. Prošli jsme si hlavní třídu Strip, vlezli do několika kasin (třeba do jednoho, kde mají umělé nebe, což bylo po pár drinkách dost matoucí), v největším z nich nechali nejvíc peněz (které se mi nějakým zázrakem podařilo zdvojnásobit) a až do rána si užívali. Od Vegas jsem taky moc nečekala. Nemám moc ráda kýče, milion světel a komerční atrakce. Nicméně mě místní atmosféra nějak pohltila a nakonec to byl suprovej zážitek, za který jsme díky trochu štěstíčku při hře nezaplatili vlastně vůbec nic. Překvapilo mě, jak strašně rychle ten večer utekl. V ulicích je milion světel, což je docela nebezpečný, protože úplně jednodušše ztratíte pojem o čase. Při vstupu do kasina nás nikdo nekontroloval, ani věk, ani co máme v tašce nebo dokonce v ruce. Lidi chodili od jednoho podniku k druhýmu s vlastním drinkem a nikomu to nevadilo. Takže si stačí koupit něco v normálním obchodě s potravinami a nemusíte utrácet nesmyslné peníze za drinky v kasinu. Ve Vegas, asi jako v jediném US městě, je povoleno pití v ulicích. Každopádně jedno je jasný – každý by měl alespoň jednou za život Vegas navštívit.

Utah je rozhodně jeden z nejrozmanitějších států USA. Národní parky jsou poměrně kousek od sebe, ale každý je úplně jiný. A to se mi hrozně líbilo! Každý den byl jedno velké wow a super zážitek! Celkově bych řekla, že správu parků maj v USA celkem dobře zvládnutou.

TIPY pro ty, co uvažují o cestě: rozhodně se vyplatí annual pass za 80 dolarů (vstup do každého parku je kolem 30) a tankujte vždy před vstupem do NP (uvnitř je benzín neskutečně drahý)!

Utahem, Nevadou a Arizonou ale národní parky v USA nekončí. Z Vegas jsme se vydali do Kalifornie, kde jsme zůstali několik týdnů. To už je ale zas na další povídání..

Lucie

Napsat komentář