Cestování může být někdy náročné

Dva měsíce na cestě, žádná pravidla, rutina a povinnosti. Každé ráno jsme se vzbudili s tím, že nevíme, co budeme dělat za pár hodin a kde budeme zítra. Každý den jsme viděli milion nových míst a měli nespočet zážitků. Byla to neskutečná svoboda a my si to děsně užívali. Tímhle tempem jsme prožili skoro celý podzim. Jenže po nějaké době to přišlo. Potřeba si zas na chvíli sednout na zadek a zůstat na jednom místě.

Ono je totiž někdy dost těžký žít na cestě. Třeba co se týče hygieny, stravování, tělesné kondice, vlastního prostoru apod. Pohybu jsme díky hikům a každodennímu šmajdaní měli celkem dost. Ale ta strava! Snažili jsme se jíst levně, ale zároveň jsme se nijak striktně neomezovali. Když jsme na něco měli chuť, prostě jsme si to koupili. Většinu dní jsme utratili třeba víc peněz za kafe než za jídlo. Ale třeba ve Vegas jsme narazili na restauraci/burgrárnu Gordona Ramseyho. Tam jsme si teda dopřáli a byla to pecka. To jenom proto, že jsme to zároveň brali jako takovej zážitek. Když to počasí dovolilo, vařili jsme na kempovacím vařiči. Občas jsme si koupili něco hotového, ale upřímně jsme taky dost chodili do fast foodu. Víte co je v Americe největší průser? Že ty fast foody jsou fakt hrozně levný. Takže když jsme to zjistili, byli jsme tam asi častěji, než bychom měli. Ale.. Nepřibrala jsem. Zmizely mi všechny svaly, které jsem tak pracně před odjezdem do USA nabrala. A s nimi i fyzička. Když jsme letěli z Kanady na Havaj, vyhlašovali nás na poslední výzvu, protože jsme se prostě někde zapomněli. Měla jsem, co dělat, abych k tomu gatu doběhla. Často jsme byli dost unavení. Z toho, že jsme moc nejedli pořádný maso. Taky mě bolely záda, protože jsme moc sportu za tu dobu nestihli. A dalších milion věcí..

Takže už se nemůžu dočkat až se všech těhlech věcí, s kterými jsem dřív neměla problém, zbavim. Až spadneme zase do nějaké rutiny a až na sobě trochu máknem. Budeme se učit, jak správně cvičit, jíst a co dělat, abychom se udrželi. Pak taky na to až si budu moct dát sprchu kdykoliv se mi zachce a taky že jen tak prostě otevřu ledničku a v ní vždycky něco bude.

Cestovaní je skvělý, ale může být někdy opravdu náročné! Když máte každodenní život stejný, chcete z toho vyskočit a cestovat. Když cestujete, tešíte se až zase začnete vnímat, co je za den a že taky existuje třeba nějaký víkend. Takže já se teším až do toho všeho zase spadneme, abych se mohla tešit zase na to cestovaní.

Lucie

Napsat komentář